Ještě pohádku? Musí se jít vyčůrat, má hlad nebo se musí nutně napít? Bude vás přesvědčovat, že není unavené, i když se mu už zavírají oči? Nemluvňata i malé děti si vymýšlejí řadu důvodů, proč být ještě chvíli s dospělými vzhůru a nejít spát. Některé smlouvají, jiné pláčou nebo křičí.

Podle Petera Graya z Bostonské univerzity je příčinou „evoluční nesoulad“. Pracuje s teorií, že v dětech přetrvávají pozůstatky z minulosti, které jsou v nich hluboce zakořeněné.  Pokud by malé dítě spalo před dávnými lety samo, pak by bylo v noci ohroženo a mohlo by se stát lehkou kořistí. V mnoha aspektech chování se malé dítě dokáže vůli dospělého podřídit, v oblasti usínání a spánku jsou děti neústupné a vědí proč. Instinkt přežití jim říká, že nemohou zůstat sami, ale musí se držet větších a silnějších.

Poučky a doporučení západní kultury doporučují dítěti neustupovat, být přísní a důslední a dítě nerozmazlovat. Kolikrát jste už slyšeli, že by se dítě nemělo vyndat z postýlky, mělo by zůstat samo nebo je dobré ho nechat vykřičet, aby si zvyklo. Podíváme-li se do jiných kultur, vidíme pravý opak. Děti usínají v blízkosti rodičů, spí s nimi v jedné místnosti a často s nimi mají i společnou postel. Když lidé z „nezápadních“ kultur slyší, že necháváme dítě samotné, ve tmě, v noci, jsou v šoku.

Pokud vaše dítě pláče a křikem se před usnutím dožaduje vaší pozornosti, nedělá to naschvál nebo protože je rozmazlené. Má strach a snaží se vás přesvědčit, abyste ho neopouštěli. Možná nevěříte na bubáky za skříní a strašidla pod postelí, pro dítě jsou ale skutečné a má z nich opravdový strach. I když se to možná zdá být bláznivé, jeho geny mu říkají, že zůstat v noci sám je životu nebezpečné. V prostředí našich předků, by žádný rodič samotné dítě spát nenechal.

Pokuste se pochopit proč vaše dítě nechce jít spát a snažte se mu porozumět. Čím více se mu přiblížíte a pochopíte ho, tím lépe se vám bude uspávání dařit. Druhou variantou je každodenní souboj, ve kterém nemusí být vítězové, ale pouze poražení.

Taky vás štvou všechny ty odhozené pet láhve, papírky, obaly a spoustu dalšího odpadu, který je vidět všude kolem nás. Je téměř nemožné jít na procházku, do lesa nebo jen cestou domů a žádné odpadky nevidět. Na začátku dubna to můžete změnit! A nejen vy. Loni se do akce „UKLIĎME ČESKO“  zapojilo více než 86 000 lidí, kterým se podařilo uklidit 1 600 tun odpadu, což je asi 19 kg na každého. Letos pořadatelé čekají až 100 000 dobrovolnic a dobrovolníků.

Je to jednoduché! Dobrovolnická úklidová akce probíhá na celém území České republiky. Akce se uskuteční 8.dubna a zapojit se do ní může opravdu každý. Srdcem akce jsou organizátoři lokálních úklidů, kteří organizují úklid na místě, které si sami určí. Od začátku do konce se starají o zdárný průběh akce. Právě s těmi také můžete řešit detaily jako jsou odpadové pytle, rukavice, kam s odpadem, jak je to s jeho tříděním i další případnou podporu. Na vás je jen najít vám sympatického organizátora v místě vašeho bydliště nebo ve vaší oblíbené lokalitě a pustit se do toho.

Připojte se i vy! Zapojte děti, rodinu, sousedy, přátele. Uklízet mohou školy, školky nebo pracovní kolektivy. Připojte se k iniciativě „Clean Up the World“ a „Ukliďme Česko“ společně.

https://youtu.be/o8DjMpe9KpM

            Mílie jsou malé bílé kuličky, které se objevují jak u dětí, tak u dospělých. Statisticky postihují více než polovinu novorozenců. Jsou tam, kde jsou potní žlázy. Nejvíce si jich všimnete na obličeji, často kolem očí a nosu, ale objevit se mohou kdekoliv na těle.

            Jejich příčina není úplně přesně známa. Tvoří se v místech, kde jsou kožní poranění potní žlázy, ale také vlivem alergií nebo používáním nevhodných a většinou hodně mastných kosmetických přípravků. U miminek jsou velmi častá. Rychle se objevují a zpravidla také rychle a sami mizí. I přestože „lákají k zásahu“, doporučuje se je ničím neošetřovat, nemačkat a ani se jinak nesnažit o jejich odstranění. Miminkům nevadí a nebezpečná nejsou.

Bolesti zubů dokážou potrápit děti stejně tak jako dospělé. Sami víte, že když vás bolí zub, býváte rozmrzelí, máte špatnou náladu a přejete si, aby už to bylo všechno za vámi. Děti to mají podobně. Chvíli to trvá než se všech 20 dětských zoubků prořeže ven a vyroste. Dásně svědí, pálí, napínají se, tváře hoří, teplota stoupá a sliny tečou. Když už není zbytí sáhne dospělý zpravidla po prášku, jak ale ulevit od bolesti zubů malým dětem a miminkům? Pár osvědčených rad a triků přece jen je.

Mohlo by se zdát, že malé miminko po narození je tak bezstarostné, že žádný řád nepotřebuje nebo ho dokonce ani ještě neumí vnímat. To je ovšem velký omyl. Pokusíte-li se vašemu dítku během dne vytvořit řád a pravidelný sled událostí, ušetříte si tak řadu starostí.

V první řadě se zamyslete nad tím, jaký denní režim máte vy a vaše rodina. Každý jsme jiný a máme jiný denní a noční rytmus. Pokud jste spíše sova než skřivan a nevadí vám ponocovat, pak se nenuťte do ranního vstávání s miminkem jenom protože to někde psali nebo to tak dělá vaše kamarádka. Na druhou stranu, jestliže se vám podaří některé denní činnosti zpravidelnit a vnést do nich řád, budete mít i vy více klidu a pohody.