Dusit se může začít dítě kdekoliv a čímkoliv. Nejčastější příčinou dušení u dětí je vdechnuté jídlo (bonbony, oříšky, slupky, atd.). Malé děti nikdy nenecháváme při jídle bez dozoru. Časem jsme ale čím dál tím méně ostražití. Děti mohou velice snadno vdechnout i malé části hraček (např. korálky).  Mezi další příčiny dušení patří zapadlý jazyk, těžké záněty dýchacích cest (laryngitida, epiglottida) nebo otoky a křeče hlasivek.  Hlasivky otékají často při alergiích, křeče vznikají například při zvracení).

Tři jednoduchá pravidla mohou být onou pomyslnou hranicí mezi životem a smrtí. Umět jednat ve stresové situaci, kdy jde o záchranu života, vyžaduje nejen umět zásady první pomoci, ale třeba myslet i na svůj život.

ROZHLÉDNI SE !

Než přistoupíte k samotné první pomoci, zhodnoťte situaci. Co se na místě stalo? Nehrozí nějaké nebezpečí i Vám? Není žádnou vzácností, že často spolu se zachráněným potřebuje první pomoc i samotný zachránce. Největší nebezpečí hrozí u dopravních nehod, rizikové jsou ale i úrazy elektrickým proudem, otravy plynem nebo záchrana tonoucího.

Přemýšlejte, jaký byl mechanismus úrazu? Přemýšlejte, jestli nehrozí riziko poranění páteře nebo například vnitřního krvácení.

Kdy začít učit dítě chodit na nočník? V půl roce? Roce? Dvou letech? Něco jiného říkají moudré knihy, něco jiného zkušenost našich rodičů a co teprve „bez plenková komunikační metoda“. Asi se shodneme na tom, že dítě dáváme na nočník, až když je na tuto situaci připraveno. Každé dítě je jiné a tento čas může být velice individuální. V tomto článku různým přístupů nebudeme dělat soudce, ale podíváme se na to, co dělat, když dítě nočník odmítá. Platí, že když má všechno dobře fungovat, dítěti se nočník musí líbit. Musí mu být sympatický a nesmí z něj mít od počátku strach. Pokud je dítě větší, můžete vybrat první nočník společně. Buďte připraveni i na variantu, že ten první nemusí být ten pravý a že budete muset nočníků zkusit třeba více. S ohledem na úsporu při spotřebě plenek, času a práce je to stále dobrá investice.