Bohužel jelikož se vliv genů na chování a schopnosti s rostoucím věkem zvyšuje, mizí talent a dítě se stává průměrné. Předchozí věty nemají znamenat, že je naprosto jedno, jestli se dětem věnujete, či nikoli. Podle výzkumů například děti, kterým rodiče každý večer četli pohádku místo toho, aby seděly u televize, mají lepší vyjadřovací schopnosti, než děti, kterým se nikdo takto nevěnoval. Stejně tak rodiče, kteří si vezmou do hlavy, že naučí číst dítě ve čtyřech letech a budou důslední, nejspíš uspějí. Ale to ještě neznamená, že dítě bude rozumět tomu, co bude nuceno číst. Zkrátka, každý talent se dříve či později objeví sám a veškerá péče jenom podpoří rozvoj dítěte.
Geny určují hranice
- čtvrtek, 21 leden 2016 22:40
- Zveřejněno v Témata
- Napsal(a) Super User
Asi se nemýlím, když podotknu, že snem většiny rodičů je, aby jejich potomek byl v životě v něčem úspěšný či alespoň nadprůměrný, a tak na tom pracují. Není to tak jednoduché. Třeba psycholog Steven Pinker tvrdí, že to proč se lidé mezi sebou liší je z 50 % připisováno genům, tedy dědičnosti, pouze z 10 % je to vliv rodiny (toto nízké číslo mě osobně dost překvapilo) a zbytek je jen náhoda.
